|
|
Archeobotanická charakteristika rostlinných makrozbytků z uloženin doby bronzové a železné z jihočeských sídlištních a pohřebních kontextů
ŠÁLKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá archeobotanickou analýzou a jejím možným přínosem v různých typech archeologických kontextů doby bronzové a železné. Využitím této metody na vybraných výzkumech sledovaného období v jižních Čechách se podařilo zachytit druhovou strukturu pěstovaných rostlin a její vývoj během sledovaného období. V kontextu střední Evropy starší a střední doby bronzové byly jižní Čechy složením pěstovaných rostlin blíže alpské oblasti. V mladší a pozdní době bronzové bylo druhové složení ekonomicky stěžejních pěstovaných rostlin v jižních Čechách specifické, bližší však bylo spíše jádrovým oblastem Čech. V době železné byly jednotlivé jihočeské soubory variabilní, což bylo ovšem typické i pro oblast Alp a alpského podhůří stejně jako pro jádrové oblasti Čech. Oba porovnávané regiony i jižní Čechy se ale lišily od východních regionů (především malým množstvím pšenice jednozrnky). Archeobotanika také umožnila rekonstruovat otevřenou zemědělskou krajinu s velkou mírou odlesnění jak v zázemí jihočeských hradišť a rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové, tak v zázemí modelových sídlišť mladší doby bronzové na Bechyňsku - Hvožďan a Březnice. Odlesněná krajina se odrážela i v pohřbu v mohyle na samém okraji osídleného území starší doby železné v Zahrádce na Českokrumlovsku. Během sledovaného období bylo doložené čerpání rostlinných zdrojů a ekonomický význam sběru rostlin v zázemí sídlišť a okolí pohřebišť. Archeobotanika umožnila rovněž rekonstruovat detaily v procesech, které souvisely s ukládáním kovových depotů v době bronzové, procesy související s pohřebním ritem a využíváním krajiny v okolí pohřebišť i procesy ukládání odpadu na sídlištích.
|
|
|
Klimatický vývoj v době železné a římské: Přehled soudobého bádání a případová studie Čech
VOBEJDA, Libor
Práce se zabývá klimatickým vývojem v době železné a římské a působením podnebí na lidské populace na příkladu cílového období. První polovina statě je věnována klimatologickým metodám. Porozumění principům a nedostatkům jednotlivých metod je klíčové pro správnou interpretaci paleoklimatologických nepřímých indicií. Součástí práce je stručný popis působení klimatického jevu Severoatlantické oscilace na evropské počasí. Hlavním bodem je nástin možného vývoje středoevropského klimatu na základě nepřímých dat z různorodých paleoklimatologických archivů. V návaznosti na rekonstrukci klimatických podmínek je poslední část zaměřena na možné působení variability klimatu na migraci a prostorové rozmístění osídlení v Čechách.
|
|
|
Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království.
Moulis, David Rafael ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Bibliografická citace Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království: disertační práce / David Rafael Moulis; vedoucí práce: doc. Filip Čapek, Th.D. -- Praha, 2017. -- 163 s. Anotace Předložená disertační práce srovnává svatyni z Tel Aradu s dalšími judskými městy (Beer Šeba, Lakíš, Chirbet Qeiyafa, Tel Moca a Tel Chalíf), ve kterých byly nalezeny doklady o existenci náboženského kultu v průběhu doby železné IIa-b. Ke správnému a komplexnímu zrekonstruování podoby kultu v Aradu, potažmo Judsku ve světle nejnovějších archeologických nálezů je nutné pracovat i s epigrafickými památkami z lokalit Kuntillet Adžrud, Chirbet el-Qóm, Chirbet Bét Lej a artefakty, které jsou nalézány napříč Judskem a jsou spojeny s lidovou náboženskou praxí. První doklady judského kultu pocházejí již z přelomu 11. a 10. století př. Kr. (Chirbet Qeiyafa), ale většina oficiálních i neoficiálních kultických míst je datována až do 8. století př. Kr. Ještě ve druhé polovině téhož století byla náboženská centra odlišným způsobem zrušena a někde i zcela odstraněna. Stále se rozrůstající soubor materiální kultury je možné využít k zodpovězení dílčích otázek a ke kritickému zhodnocení interpretací z minulých desetiletí. Autor se v práci táže, zda aradský kult vykazuje vlivy cizích kultur, zda jde o...
|
|
|
Rampant architecture in the Iron age central Italy
Staničová, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Táto bakalárska práca sa venuje predrímskym fortifikáciám na území Etrúrie a starovekej Umbrie. Prvú časť tvorí popis jednotlivých typov muriva používaných v tejto oblasti a ich zaradenie do typologických kategórií. Hradby boli umiestňované priamo v strmom svahu, preto sa práca zaoberá i technickým riešením tohto problému. Druhá časť je napísaná formou katalógu radeného podľa regiónu a miest. Popisuje umiestnenie hradieb, typ použitého muriva i použitý materiál. Datovanie hradieb podlieha typologickým, funkčným i historickým kritériám. Nedielnou súčasťou hradieb sú brány, ktoré pokiaľ sú zachované, tak sú spomenuté v rámci katalógu. Cieľom práce je nielen vytvorenie katalógu hradieb, ale hlavne ich analýza a porovnanie. Kvôli prehľadnosti sú nazhromaždené informácie prevedené do tabuliek, grafov a máp. Dôraz sa kladie obzvlášť na ich spoločné znaky, ako typ muriva a obdobie v ktorom vznikli.Vďaka vytvoreným mapám môžeme pozorovať zmeny v type muriva a použitého materiálu v jednotlivých obdobiach. Práca má vytvoriť stručný a ucelený prehľad etruskej obrannej architektúry a zaznamenať zmeny a vývoj, ktorými si fortifikácie na tomto území počas doby železnej prešli. Kľúčové slová: staroveká Etrúria, staroveká Umbria, fortifikácie, murivo, archeológia, doba železná.
|
|
|
Sídliště ze starší doby železné v Čakově a problematika halštatského osídlení Českobudějovicka
CHRASTOVÁ, Dominika
Cílem práce je zpracování nálezového fondu ze starší doby železné v Čakově, okr. České Budějovice. Práce se zabývá zpracování celého výzkumu, který probíhal v roce 2001 a 2003, a to keramickými zlomky, železnou struskou, mazanicí a dalšími nálezy. Sledováno bylo především celkové rozložení materiálu v sondách, jeho technologické a výzdobné znaky. Práce se dále zabývá analýzou železných strusek z Čakova, okr. České Budějovice a její možnou interpretací jako místo hutnění železa v mladší až pozdní době halštatské.
|
|
|
Historicita krále Davida, stav diskuse
HOŘICOVÁ, Eva
Práce se zabývá historicitou krále Davida, na kolik biblický Davidův příběh odpovídá starověké realitě. Pomocí archeologických nálezů a současného průzkumu Izraele, probíhající na území od konce 19. stol. n. l., se vědecká obec rozdělená na dva hlavní směry konzervativních maximalistů a liberálních minimalistů snaží objektivně posoudit dobu Davidova Spojeného království. Cílem mé práce je zachytit stav diskuse zástupců vědců a učenců na toto téma. V první části jsou popsány základní pojmy a souvislosti týkající se daného tématu spolu s úvodem do prostudovaných studií a s interpretací biblického Davidova příběhu. Druhou část jsem věnovala výkladu argumentů a postojů autorů publikací, s úhly pohledu na historickou autenticitu Davidova biblického příběhu. V závěru diplomové práce se snažím shrnout celou práci pomocí hlavní dat, souvislosti, a údajů spolu s archeologickými nálezy a vyjádřit své osobní stanovisko.
|
host ::
RSS.